Hvað þýðir zmínka í Tékkneska?

Hver er merking orðsins zmínka í Tékkneska? Greinin útskýrir alla merkingu, framburð ásamt tvítyngdum dæmum og leiðbeiningum um hvernig á að nota zmínka í Tékkneska.

Orðið zmínka í Tékkneska þýðir umtal. Til að fá frekari upplýsingar, vinsamlegast skoðaðu upplýsingarnar hér að neðan.

Hlustaðu á framburð

Merking orðsins zmínka

umtal

nounneuter

Sjá fleiri dæmi

Misionáři, o nichž zde byla zmínka, uspokojivé odpovědi na tyto otázky našli, a můžete je najít i vy.
Trúboðahjónin, sem minnst var á hér að ofan, hafa fundið fullnægjandi svör við þessum spurningum og þú getur það líka.
Je zajímavé, že není žádný dokázaný případ, kdy by Bible protiřečila známým vědeckým faktům, vezme-li se v úvahu kontext, v němž se zmínka vyskytuje.
Athyglisvert er að ekki hefur tekist að sýna fram á neitt dæmi þess að Biblían stangist á við þekktar, vísindalegar staðreyndir í slíkum tilvikum, þegar tekið er tillit til samhengisins.
Stojí za zmínku, že Bible krále Jakuba uvádí Boží jméno Jehova jenom na několika místech.
Eftirtekt vekur að King James-biblían gerði nafni Guðs ekki hátt undir höfði.
18 V Písmu je řada zmínek o křtu věřících.
18 Ritningin minnist oftsinnis á skírn trúaðra.
11. (a) Co bylo v prvním století ‚ohavností‘, o které je zmínka v Markovi 13:14?
11. (a) Hver var ,viðurstyggðin‘ á fyrstu öldinni sem nefnd er í Markúsi 13:14?
Darren, o kterém byla zmínka v předchozím článku, našel „nový způsob myšlení“, který změnil jeho život.
Darren, sem nefndur var í greininni á undan, tileinkaði sér „nýjan hugsunarhátt“ sem breytti lífi hans.
V Bibli je řada zmínek o víně a silném nápoji.
Vín og áfengur drykkur er oft nefnt í Biblíunni.
10 Během druhé světové války spolupracoval výbor teologů a pastorů s nacistickou vládou v Německu na přípravě revidovaného „Nového zákona“, ze kterého byly odstraněny všechny příznivé zmínky o Židech a všechny údaje o židovském původu Ježíše Krista.
10 Á dögum síðari heimsstyrjaldarinnar vann nefnd guðfræðinga og presta með nasistastjórninni í Þýskalandi að endurskoðuðu „Nýja testamenti“ þar sem sleppt var öllum vinsamlegum ummælum um Gyðinga og öllum vísbendingum um að Jesús Kristur væri af gyðinglegu bergi brotinn.
10 Kázání na hoře, o němž byla zmínka na začátku této kapitoly, je nejdelší zaznamenaný soubor Ježíšova učení, který není přerušen vyprávěním ani jinými komentáři.
10 Fjallræðan, sem nefnd var í byrjun kaflans, er lengsta samfellda ræða Jesú. Hvergi er skotið inn í hana orðum annarra né lýsingu á atburðum.
Jedna taková zmínka zapsaná v knize Daniel poukazovala na to, že na počátku století, v němž žili, přijde Mesiáš. (Lukáš 3:15; Daniel 9:24–26)
Ein slík forspá í Daníel benti til þess að Messías kæmi fram snemma á fyrstu öld. — Lúkas 3:15; Daníel 9: 24-26.
Příběh by sotva stál za zmínku, kdyby byl van der Steen tomuto dosti arogantnímu požadavku nevyhověl.“
Sagan væri varla frásagnarverð ef van der Steen hefði ekki farið að þessari fremur óskammfeilnu kröfu.“
V 1. Mojžíšově 6:3 však není napsáno, že se Bůh obrátil na Noema, a vlastně tam o něm není ani zmínka.
En orðin í 1. Mósebók 6:3 eru öðruvísi. Þar er hvorki minnst á Nóa né sagt að Guð sé að ávarpa hann.
Jednou z nejstarších zmínek je Jehovovo rozhodnutí: „Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm. . .
Eitt af fyrstu skiptunum er yfirlýsing Jehóva: „Allt sem lifir og hreyfist skal vera ykkur til fæðu. . . .
Michael, o němž byla zmínka v předchozím článku, popisuje, jaké potíže měl, když po jedenácti letech chtěl se zneužíváním drog přestat. „Skoro jsem nemohl jíst, a proto jsem zhubl.
Michael, sem um var getið í greininni á undan, lýsir því hve erfitt var að hætta eftir 11 ára neyslu: „Ég átti mjög erfitt með að borða svo að ég léttist.
Jedna publikace říká: „Tato obrazná zmínka vychází ze zvyku označovat vojáky a otroky nápadným tetováním nebo znamením . . . ; nebo ještě lépe k náboženskému zvyku nosit boží jméno jako talisman.“
Biblíuskýringarritið The Expositor’s Greek Testament segir: „Þetta er mjög svo táknræn tilvísun til þess siðar að merkja hermenn og þræla með áberandi hörundsflúri eða brennimerki . . . eða, það sem betra er, þess trúarlega siðar að bera nafn einhvers guðs sem verndargrip.“
O šesti z těch, které si Ježíš vybírá, byla již zmínka. Jsou to ti, kteří se stali jeho prvními učedníky.
Sex þeirra, sem Jesús velur, eru nefndir hér á undan og voru fyrstu lærisveinar hans.
Stojí za zmínku, že když byl Ježíš na zemi, nevyprávěl svým učedníkům senzační příběhy o démonech, i když by mohl dlouho mluvit o tom, co Satan dokáže a co ne.
Það er athyglisvert að þegar Jesús var á jörðinni sagði hann lærisveinunum ekki sögur af illum öndum enda þótt hann hefði vissulega getað upplýst þá um hvað Satan getur og getur ekki.
A byla by skutečnost, že o tomto králi není nikde zmínka — zvláště když jde o období, o němž historické záznamy mluví poměrně málo —, opravdu důkazem, že neexistoval?
Það eitt að þessi konungur er hvergi nefndur sannar nú varla að hann hafi ekki verið til — einkum þegar haft er í huga að söguheimildir frá þessu tímabili eru æði fátæklegar.
Všimněte si zmínky o „oleji a víně“ z podobenství o milosrdném Samaritánovi (Lukáš 10:34).
Veitið athygli hugtökunum „viðsmjöri og víni,“ í dæmisögunni um miskunnsama Samverjann (Lúk 10:34).
Přestože se nám říká „Svatí posledních dnů“, někdy sebou při této zmínce trhneme.
Þrátt fyrir að oft sé talað um okkur sem „Síðari daga heilaga,“ þá kveinkum við okkur stundum við því.
To bylo poprvé vysvětleno na sjezdu, o kterém už byla zmínka — na sjezdu ve Washingtonu. Tam Joseph F.
Þetta kom fyrst fram á áðurnefndu móti í Washington, D.C., er Joseph F.
Miloš, o němž byla zmínka na začátku, vyrůstal jako křesťan, ale od pravého uctívání na několik let odpadl.
Brad sem minnst var á í byrjun greinarinnar fékk kristið uppeldi en hann féll frá sannri tilbeiðslu í nokkur ár.
6 První přímá zmínka o duchovních tvorech je v 1. Mojžíšově 3:24, kde čteme: „[Jehova] vyhnal člověka a postavil na východě zahrady Eden cherubíny a planoucí čepel meče, který se neustále otáčel, aby střežili cestu ke stromu života.“
6 Fyrst er minnst berum orðum á andaverur í 1. Mósebók 3:24 þar sem við lesum: „[Jehóva] rak manninn burt og setti kerúbana fyrir austan Edengarð og loga hins sveipanda sverðs til að geyma vegarins að lífsins tré.“
O narozeninách, o kterých jsou zmínky v Bibli, je v jedné encyklopedii napsáno: „Jen hříšníci . . . se velmi radují ze dne, kdy se narodili.“
Alfræðiorðabók segir um afmælisveislurnar í Biblíunni: „Aðeins syndarar . . . halda fagnaðarveislur á fæðingardegi sínum.“
Magdalena, o které byla zmínka v úvodu, patřila ke svědkům Jehovovým.
Magdalena, sem minnst var á fyrr í greininni, var vottur Jehóva í Þýskalandi í síðari heimsstyrjöldinni.

Við skulum læra Tékkneska

Þannig að nú þegar þú veist meira um merkingu zmínka í Tékkneska geturðu lært hvernig á að nota þau með völdum dæmum og hvernig á að lestu þau. Og mundu að læra tengd orð sem við mælum með. Vefsíðan okkar er stöðugt að uppfæra með nýjum orðum og nýjum dæmum svo þú getir flett upp merkingu annarra orða sem þú þekkir ekki í Tékkneska.

Veistu um Tékkneska

Tékkneska er eitt af tungumálum vesturdeildar slavnesku tungumálanna - ásamt slóvakísku og pólsku. Tékkneska er talað af flestum Tékkum sem búa í Tékklandi og um allan heim (yfir um 12 milljónir manna alls). Tékkneska er mjög nálægt slóvakísku og í minna mæli pólsku.